S Jonem jsme planovali skoro pul roku navstevu Asie. Posilou nasi vypravy se stal behem planovani jeste Jonuv kamarad Vaclav. Mesic se s mesicem sesel a nastal cas vyrazit, jenze co cert nechtel-Jonas par dni pred odletem dostava antibiotika a k tomu slusne pracovni problemy, takze zustavame dva. Sice se s Vaclavem vubec nezname ale nevahame a potvrzujeme si spolecne odlet. Treba se Jonas jeste pozdeji prida... V nedeli 16.3. nastupujeme do Boeingu 777 a pres Dubai a Bangkok priletame pohodove v pondeli vecer 17.3. do Kambodzskeho mesta Siem Reap. Z letiste nas bere taxik za pevnou sazbu 7$ do predem vyhlednuteho prijemneho Guesthouse Hi Hostel Siem Reap za 10$ na noc a osobu. Z hostelu staci jen prejit po drevenem moste pres reku a jsme v centru mesta v tzv Pub Street - tuk-tuky troubi, vsude spousty mistnich prodavajicich vse mozne od pecenych hadu, smazenych pavouku po tricka a vonava koreni. typicky asijska atmosfera pripominajici mraveniste - zdanlivy chaos ale na druhy pohled vse dava prece jen nejaky smysl. Davame vecu na terase restaurace uprostred Pub street, pivka Angkor a Cambodia(angkor je mnohem lepsi, podobny nasim pivum) a vyjasnujeme si s Vaclavem nase svetonazory :) a ocekavani od dovolene. Venca je fajn kluk a chytry jako opice, budeme si myslim bez problemu rozumet. uz se tesim na prvni vylet - svetozname a uchvatne chramy Angkor Watu. Kambodza ma asi 13mil obyvatel a je diky obdobi radeni rudych khmeru, kteri vyvrazdili vice nez 2mil obyvatel, velmi chuda. Kambodzsky kral Norodom Sihamoni studoval u nas AMU a je jediny svetovy panovnik, ktery hovori plyne cesky. Diky nemu a Cechovi a Rosovi je tu nase zeme docela znama. V posledni dekade je Kambodza cilem mnoha turistu, primarne diky komplexu vice nez 100 dechberoucich chramu tzv. oblast Angkor Wat, ktera je nasim dnesnim cilem. Stejnojmeny chram Angkor Wat je tak vyznamna stavba, ze se stala dokonce soucasti kambodzske vlajky. Za 13$ mame na cely den vlastni tuk-tuk s ridicem a jedeme k nejznamejsimu chramu Angkor Wat z 12. stoleti. Je obrovsky, kolem nej je 200m siroky vodni prikop, chram samotny je na plose cca 1500x1300m. Donekonecna vedouci chodby jsou cele pokryty reliefy napr. Apsar - kambozskymi nymfami (celkem jich je pry vice nez 2000) nebo vyjevy bohu bicujicich hadem Nagem ocean, aby ziskali elixir zivota atp. Po velmi prikrych schodech je mozne vysplhat na vrchol a obdivovat cely chramovy komplex i jeho zasazeni do dzungloidni bujne vegetace. Dale se presunujeme tuk-tukem s nasim milym ridicem Chanem do chramu Bayon, ktery je o par let mladsi a hinduismus je zde nahrazen novejsim budhismem. Vsude jsou obrovske busty bohu divajicich se na vsechny svetove strany. Hned vedle je terasa malomocneho krale a terasa slonu, odkud panovnik sledoval prehlidky vojsk a piskovcova chramova hora Baphuon z roku 1060 s krasnou vyhlidkou, ktera byla skoro 50let sestavovana jako puzzle za pomoci francouzu z vice nez 300 000 stavebnich kvadru do puvodni podoby. Nejzajimavejsi byl pro me chram Ta Prohm - byla zde ponechana vegetace v podobe obrovskych stromu prorustajicich chramovymi zdmi - ma to svoji osobitou atmosferu, ktera pusobi az apokalypticky, natacel se zde Tomb Raider s Larou Croft. Den koncime navratem jeste jednou do Angkor Wat a fotime pred zapadem slunce, kdy je svetlo nejzajimavejsi. Na ceste zpet nas Chan bere do Killing fields - muzeum pameti obetem rudych Khmeru. Bylo to opravdu dnes doslova kulervouci, jen to vedro je fakt pekelne. Pak uz jen pivko a veca. Hodne pouzivana prisada do jidla je tu citronova trava a v kombinaci s masem je to fakt vynikajici.

Dnesek byl nabity zazitky na maximum. S Chanem jedeme nejprve k vodnimu kanalu, kde nas lod vezme k vesnici, ktera je cela umistena na plovoucich bambusovych zakladnach na jezere Tonle Sap Lake. Cesta je lemovana drevenymi chatrcemi na vysokych kulech. V obdobi destu je tu pry i 2 metrova hladina vody. Po ceste se zastavujeme u rodiny, ktera ma pole lotosovych kvetu. Da se to jeste nerozkvetle jist jako orisky - mnam. V pristavu mame stesti a vysla na nas lod, kterou mame s Vaclavem sami pro sebe. Po cca 20min plavbe kanalem se pred nami objevuje jezero a plovouci vesnice. Je velika, cita nekolik stovek plovoucich domu, ktere se trikrat do roka stehuji podle hladiny vody v ruznych obdobich. Je tu i skola, obchod, krestansky kostel - vse na vode. Na lodi me ukecali k nakupu pytle ryze za 30$ pro deti. Vezeme ho lodi do skoly, je zde zrovna manzelsky par doktoru ze spanelska a vybira detem vsi a leci nektere nemoci. Chan mi pak rikal, ze s tou ryzi je to byznys pro mistni, ale snad i tak se k detem jidlo dostalo a mam z toho dobry pocit. Po navratu Vaclav jde na holeni a pak spolecne zkousime rybi pedikuru. Clovek da nohy do kade s malyma rybkama a ty mu oziraji nohy. Prvni dojem byl zasadne nechutny, ale po chvilce si clovek zvykne - pomohlo nam k tomu i pivko. V 16h vyrazime na dalsi zazitek, ktery s Chanem domluvil Vaclav - kambodzsky box. Byl to fakt silny zazitek pro pacifistu jako jsem ja. Jeden technicky kop za druhym, kolinko stridane s peckou cenichovkou. Polovina zapasu koncila KO protivnika. Vsichni do toho sli totalne naplno. Vitez pak vybiral od divaku penize-asi podil z vyhranych sazek. Vecer pak veca - smazeny had a pak BBQ a posledni zazitek - navsteva Hip Hop clubu. Klub pro mistni - hudba nebyl Hip Hop ale napriklad frcel Psy. Co bylo divne je to, ze na parketu bylo asi 30 mladych kambodzanu a zadna slecna. Ne nebyl to gay club, ale Chan vysvetloval, ze takova je jejich kultura - pro mladou slecnu je to nevhodne misto. Potkali jsme tam jeste amika ze Seattle, ktery ma zenu Vietnamku a ted je na vylete v Kambodze. Vlastni pry nejake vydavatelstvi a mam se u nej stavit az budu zase nekdy v Seattlu. V hip hop clubu davame pak na terase jeste nejake ty drinky a pak na kute.

Dobra zprava - Jonas se uzdravil a vyrazil za nami. Domlouvame se, ze se potkame uz v Thajsku v Krabi. S Vencim jeste naposledy prochazime v Siem Reap neuveritelne obrovsky ranni trh, kde na jednom miste koupite snidani, oskubane kure s paraty, koreni, porcuji tu ryby, jsou tu veci na sebe, nadobi - proste vsechno a vsechno stokrat a vsechno na jedne hromade a na pozadi kakofonie vsech prodejcu navzajem se prekrikujicich. Pak uz nas Chan bere na letiste a s prestupem pres Bangkok do cilove destinace na jihu Thajska - Krabi. Krabi samotne neni moc vhodne na koupani, bo tam jezdi mnoho lodi a breh je pokryt mangrovy. Vyhledli jsme si tak na zaklade doporuceni kamarada Vojty oblast West Railay - polostrov na ktery nevede zadna silnice jen pralesni stezka nebo lodni doprava. Na letisti si kupujeme listek na bus do mesta Ao Nang, odkud jezdi male lodky do Railay. Problem je, ze uz slunce davno zapadlo a stale nas neni dost na vypluti. Tak se domlouvame v cca 7 lidech na zaplaceni vyssi ceny at muzeme vyrazit. Hura mame listky a pry na pristaviste cislo 5. kde to je? Slecna ukazuje nekam na v dali blikajici svetelko ve tme v mori nekolik set metru daleko! Vecer je tu totiz silny odliv a hladina more klesa o nekolik metru a lod se nemuze ke brehu dostat. Co se da delat - jdeme na to. Borime se bahnem, postupne zacina voda - boty mam mokre a svetelka stale daleko. Uz se brodime vodou po pas. Mam mokre dziny, penezenku i telefon. WTF. Nakonec se cely mokry pribrodim k lodi a ona to neni navic ta spravna. Tak znovu k jine lodi. Tam mi thajec pomaha na palubu s krosnou. Venci pomaha rodine s kufrem na koleckach - to si fakt vybrali- a nese ho statecne nad hlavou do lodi. Bohuzel utopeni vodou odnesl jeho telefon i fotak :(. Pak 20min plavba temnou noci a pak jeste stejne brodeni v cili na plaz West Railay. Mame toho dost, ale huraa jsme tu. Vse mokre, je tma a nemuzeme najit zadne bydleni - vse drahe nebo plne. Nakonec jdeme mozna 2 kilometry do vnitrozemi a za 600bahtu dostavame bambusovou chysi. Uvnitr je alespon 10divokych vos, behaji obri svaby. Ufff. Lezeme do spolecne postele, natahujeme moskytieru a rychle to zaspat. Dalsi den se stehujeme do drazsiho ubytka, ktere je na plazi a uzivame 2 dny klidecku, more, opalovani a tak. Vencimu se uzdravil fotak ale telefon sel definitivne do kremikoveho nebe. Dnes v nedeli dorazil jon-je to pasak!!! Tak uz jsme komplet. Uz ve trech jedeme lodi na vedlejsi plaz Tonsai. Cele okoli je zajimave vapencovymi skalami, na ktere si tu brousi zuby rada horolezcu. Ti obvykle bydli na Tonsai, diky cemuz je tu uplne jina atmosfera - Venci to nazval trefne raegge. Voni tu trafka, v nabidce netradicnich plazovych baru nechybi napoje z magic muschrooms, hraje chillout hudba. Proste je to cele na pohodu.Je to rozdil oproti nasi plaza, kde vse vlastni vetsinou muslimove a tak zde neprodavaji alcohol vubec. Vecer po odlivu uz je mozne skalnimi utesy se vratit k nam na Railay po svych, coz take vyuzivame bo nas nechce nikdo odvezt, je nas malo na obsazeni lodi. Zitra vyrazime na nekolik dni do dzungle v oblasti Khao Sok, tak budeme mimo signal...

Jsme v Kha Sok - narodni park s pralesem starsim nez je prales amazonsky. Je tu pry aktualne vetsi mnozstvi hadu, protoze je sucho a hadi se sem presouvaji z divociny kvuli vode z mistni reky. V nasem ubytku Bamboo House, ktere je kvuli zviratum na vysoke drevene noze, z legrace maji vypsanou soutez "kdo uvidi prvni hada?". Doted jsem z toho mel jen legraci, az dnes... Kluci se sli sprchovat do chaty a ja sel kousek k rece se vykoupat po dnesnim horkem dni. Jak lezu z vody, koukam vedle mych veci had. Fuj - hady nemam rad, malem jsem dostal infarkt. Podle vzhledu by to mel byt Green Snake, ktery snad neni jedovaty, ale nebyl vubec plachy. Dupal jsem a on se normalne rozebehl ke mne (venci me upozornil, ze had nebeha, takze se ke me rozplazil :)) poznamka: byl to Paradise Tree Snake (Chrysopelea paradisi) – Mildly Venomous

Abychom presunem nezabili cely den, davame sbohem nasemu bamboo house uz rano pred sestou a jedeme do Surathani. Ridic je neco jako schumacher, takze jsme na sbernem miste pro rychly katamaran do Ko Samui s hodinovym predstihem. Pak nas odvazi do pristaviste Don Sak a z nej katamaranem dorazime uz priblizne v 10:30 na ostrov Ko Samui. Ko Samui je nejvetsi z trojostrovi, ktere se nachazi na jihovychodnim pobrezi Thajska. Vedle je jeste Ko Phangan, prosluly svymi obrovskymi Full Moon parties, ktere navstevuje az nekolik desitek tisic lidi a Ko Tao, ktere je zase rajem snorchlovani a potapeni. I kdyz je nas Ko Samui nejvetsi z nich, da se bez potizi objet dokola - cca 100km. Ubytovavame se ve vychodni casti - oblast Chewang, kde je nejhezci plaz. Ubytko je stedni kategorie hned u plaze i s bazenem - ArkBar. Brzy zjistujeme, ze je tu vlastne nonstop party. Snad 24denne tu mixuje DJ paradni sety, obcas se do toho prida zivy saxofon. Na plazi zevlboy s vodnima dymkama - super misto pro relax. Udelalo se mi lip, nicmene jsem ze same radosti s jonem trochu vecer popil asi 15 mojit a dalsi den mi zase neni dobre - za krkem mi sedi poradny gibon s makakem :). Ale na plazi a u bazenu se s tim da prezit. Navic me dodalo naladu sledovani Manchester United s Aston Vila 4:1! Dalsi den ale uz zadne flakani, pujcujeme si vsichni motorky a jdeme projet ostrov. Vydavame se smerem na jih po pobrezi - zastavujeme na par vyhlidkovych mistech po ceste, tankujeme palivo z litrovych lahvi ve stanku u cesty, jak to tu byva bezne. Prvni cil je muslimska vesnicka Hua Thanon. Je to posledni misto na ostrove, ktere je vyhradne rybarske - barevne lodky, vsude se susi ryby, uzke ulicky - mame pocit, ze motorkama jedeme snad primo jejich pribytky. Jeste predtim jsme trochu neplanovane zastavili u vodopadu Na Mueang, ktery pada z vysky asi 30 metru. Na miste se ukazalo, ze je zde spise zoo park s projizdkami na slonech a po te co jsme dosli k vodopadu, tak se ukazala jeste horsi vec - nebyla v nem zadna voda! No jo - holt dry season je dry season. Mr. Jonas driftuje v pisku a odnasi to zrcatko. Na obede se jon odpojuje bo mu neni dobre a uz jen ve dvou s Vencim vyrazime do hor. Cesta vede strme vzhuru, ale je prijemne bez aut, bujna vegetace tvori vitany stin. Kazdou chvili nejaky viepoint - behem kratke chvile jsme nastupali cca 500 vyskovych metru a je krasne videt ostrov zezhora - to jsou ale panoramata :). Dojeli jsme az k Budhove magicke zahrade blizko centralni casti ostrova a bo se tam Vencimu nechtelo, vynechali jsme, a to byla chyba - Buddha se urazil a dal nam to sezrat. Plan byl prejet ostrov stredem na sever na plaze Mae Nang na koupacku. Jenze asfaltka rychle konci, prechazi v betonovy uzky pruh, pak jen hlina, pak jen sterk, pak pisek - nikde zadne znaceni - jedeme dobre? kam to vede? kdy zacne dovoleprdele normalni cesta?. Kazdy kilometr trva mozna ctvrthodinu a nezhorsitelne se jeste zhorsuje - boule, vymoly - na tom se neda jet a vratit se uz je taky skoro nemozne. Vencovi motorka pri rozjezdu v tezkem terenu 3x utekla a je poskrabane svetlo, bok i zrcatko a Venciho leva noha. Ja mel parkat taky na male, ale ja asi tolik neurazil Buddhu, tak me usetril. Dojizdime na nejakou radobykrizovatku, kde se rozhodujeme uhnout z cesty na jinou cestu, ktera vypada lepe. A opravdu se situace pomalu ale jiste zlepsuje a po dalsi hodine trapeni se objevujeme totalne na jine strane ostrova nez jsem cekal. Z koupani uz nic nebude, ale ukecavam Venciho jeste na navstevu obrovskeho Buddhy na severu, ktery ma chram na vybezku do more. Bloudime ulicemi, musime se casto vracet, ale na vecer jsme u buddhy. Bo jsme se mu poklonili a omluvili, cesta na hotel uz potom byla bezproblemova. Ale cely den na ceste, zadne koupani a kluky stala skoda na motorce jona 2500Bht a venciho dokonce 6000Bht (1Bht=0,6 Kc), bo tam neexistuje pojistka. Ale hlavne ze se nikomu nic nestalo a jdem se vykoupat jeste po tme do more u nas. Kazdopadne na Buddhu pozor, je to mocny a evidentne pomstychtivy buh!

Z Ko Samui preletame ranni linkou do Bangkoku - mesta andelu. Originální název města zní: Krung Thep Maha Nakhon Amorn Rattanakosindra Mahindrayutthaya Mahadilokpop Noparattana Radchhani Burirom Udom Rachnivet Mahastan Amorn Pimarn Avatarn Satit Sakututtiya Vishnukarm Prasit. Přeloženo do češtiny: „Město andělů, velké město, věčné a nádherné sídlo hinduistického boha Indry, vznešené město, kde je uloženo devět skvostných drahokamů (diamant, rubín, smaragd, žlutý safír, granát, modrý safír, měsíční kámen, zirkon, kočičí oko), královské město s mnoha velkolepými paláci a stavbami, věčné město, kde sídlí bohové a má svůj domov hinduistický bůh Krišna, město stvořené bohem Višnou." Bo je to trochu delsi, tak svet zna mesto spise pod trochu kratsim nazvem Bangkok, coz je nazev puvodni osady. Bangkok ma cca 8mil obyvatel, s primestimi 13mil. Prudky rust zapricinil totalni kolaps dopravy. Jet ve spicce 3km muze byt klidne na hodinu i vic. Resi to ale nove vybudovana sit verejne dopravy - skytrains, coz je fakt prijemny, rychly a levny zpusob dopravy po meste. Prvni den jen tak chodime nahodne kolem hotelu a nasavane atmosferu. Bangkok je neuveritelne zivy a pestry. Husta doprava tuk tuku, taxiku, aut a motorek. Vsude mraky lidi, miliony stanku s obcerstvenim vseho druhu. Ve meste vedle sebe vidite supermoderni nakupni centra, sklenena byznys centra, ale take lidi zijici pod mostem, v nuznych pribytcich z drevotrisky. Proste extremy na druhou. Vecer se jeste s Vencim vypravujeme po rece Menam-Čao-Praja verejnou lodni linkou do historickeho centra na prochajdu. Na ceste zpet na hotel nas tuk tuk nalakal na 50% slevu s tim, ze je Buddha den a ze nas vezme zdarma na stojiciho Buddhu a do shopping centra, kde mu daji ke dni Budhy poukazku na benzin. Povidali, ze mu hrali. Shopping center je prodejna kosil se slizkym arabem a uz nas lame - sit down, do you want coke for free? Predrazene kosile - to je bozi :). Odchazime, tuk tukar zkousi, ze chce ted vic penez. Zadna, trvame na puvodni cene, coz nakonec zkousnul. My jsme se alespon pekne projeli tuk tukem po vecernim Bangkoku.

Predposledni den - vyrazim sam z Bangoku na celodenni vylet do Lopburi - mesta opic. Klukum se nechce, bo je to cca 180km daleko na sever, ale alespon se projedu pro zmenu vlakem a napisu neco po ceste na blog. Express stoji 400 Bht, ale ma tam byt za snesitetelne 2 hodky. Jenze nabirame pulhodinove zpozdeni uz na zacatku. Je vypravovan z Bangkoku tak proc tam proboha nemuze byt vcas. Kdyz uz prijel, museli ho jeste nejdrive umit hadici, aby bylo zpozdeni vetsi. Uvnitr klima na maximum a je tu zima jak v lednici. Po hodine a pul porad jeste jedeme Bangkokem. Sice express, ale stavime v kazde dire. Pak to ale najednou frci - Ayuthaya a za pul hodky LopBuri. Nakonec je sekera jen hodku, coz jeste neni nakonec tak hrozne. Prvni dojmy - mesto voni nejakym korenim. Jsem jediny turista, co sem prijel a i behem dne prekvapive potkavam jedineho belocha. Tady nikdo nenabizi tuk tuka (jen kolo riksa pro mistni movitejsi), taxi ani marihuanu a spis obcas mimo hlavni ulice zahlednu jen zvedavy letmy pohled na toho faranga (thajsky cizinec). Parkrat se na me nekdo hezky usmal, zamaval mi ale vse jen tak nejak plase na rozdil od doternych prodejcu v Bangoku. Skoro nikdo neumi anglicky a moje sawadee khrab a khop knuk khrab (dekuji) zni evidentne smesne, ale podle usmevu je pokus o promluveni thajsky vitan. I ceny jsou tu jine, vyborny obed v restauraci me vysel na 40Bht (24Kc). Obecne mam pocit z teto dovolene, ze Thajsko se zmenilo a to k horsimu. Vyssi ceny, turisticke atrakce zakryvaji autenticke thajsko, lide se naucili turisty maximalne zdimat, kdo na Vas promluvi, neco na Vas sije. Bohuzel tim, ze nekam jezdime, tak to tam svym zpusobem asi nicime. Uz jsem si toho vsimnul na vice mistech napr. Petra v Jordansku a jine. Dnes ale na me jednoduse mavnul duch Thajska, ktere si pamatuji z minule vypravy a bavilo me to. K mestu - LopBuri je starobyle a kdyz Ayutthaya byla hlavni mesto, LopBuri bylo druhe nejdulezitejsi.Je tu velke mnozstvi pamatek, chramu Watu, sle spise ve stavu rozvalin. Na Lopburi je dnes nejzajimavejsi mnozstvi opic - makaku ve meste. Opice jsou tu posvatne a pobihaji v houfech mestem, houpu se na dratech el. vedeni. Jedna mi skocila ze zadu na batoh a ja dostal malem infarkt, i kdyz jsou docela male, kousou a skrabou a kradou veci. Nicmene prvni hodinu jsem chodil po meste a opice ani jedna. Pak se ale clovek priblizi k Prang Sam Yot - svatyne 3 vezi (Siva,Visna a Brahma = hinduisticke trimurti) a najednou jsou vsude a lide je odhaneji ze svych obchodu prakem nebo dlouhou holi. Z pamatek me zaujal jeste khmersky Wat Phra Si Ratana Mahathat - primo proti nadrazi a nebyl tam vubec nikdo jen ja, coz tomu pridalo na atmosfere +20%. Jinak jsem se spis jen tak toulal mestem a koukal jak se prodava ryze, jak krejci sije na ulici, susi se koreni, tuninguji se motorky. Na jedne fotce je take videt baracek pro zle duchy. V Thajsku veri, ze kdyz udelaji zlym duchum baracek a budou jim tam nosit jidlo, zly duch tam zustane. To mi prijde rozumne :). Chytre jsem se nenamazal kremem ani si nevzal neco na hlavu, tak chytam trochu uzeh a boli me hlava. Vzpomnel jsem si na serial jak prezit - dil poust. Radi tam si nacurat na triko a dat si to na hlavu. Tak jsem to udelal, jen pouzil vodu a ne urinu :) a je to lepsi. Stejne uz se ale tesim na klimosku ve vlaku. Listek zpet stoji jen 50 Bht, 10x mene - cim to je? Je to tim, ze to neni expres, ale treti trida. Zadna klima, jen vetraky na strope a vedro jak v ... No nic kolem 20h jsem na hotelu a jeste stiham si dat vecu a vodnici v arabske restauraci Dubai. K tomu tu tancuje slicna brisni tanecnice. Jeste tak dnes porazit Bayern a je to dream day. BTW kdo najde prvni chybu na fotce s hodinami, ma u me pytlik tamarindu :-)

Odplouvame z Railay beach do Krabi (brodeni vodou ke clunu je tentokrat brnkacka - je priliv) a pak busem do Khao Sok. Je to celkem unavne a chytame zpozdeni skoro 2 hodiny. Kazdopadne kolem 15h jsme v Khao Sok - cili nasi cesty. Hned se nas nekdo ujal a nasel nam ubytko za 120 kc na osobu a noc v Bamboo House. Vlastni ho syn spravce parku, takze nam radi i s vylety a orientaci v okoli. Ubytko je chatrc na vysoke noze - prece jen jsme kousek od divoke prirody a zije tu rada i dost nebezpecnych zvirat vcetne spousty hadu - nedavno se mestem prosla i kobra. Chatka je krome svabu docela cista. Davame si k jidlu vynikajici Curry (curry je tu skoro jakekoliv jidlo s omackou) a jdeme se projit. Kolem cesty roste smradlavy Duriam, jon obdivuje kvalitu rozvodu internetu :) a po ceste se osvezujeme u domestikovaneho itala kokosovym orechem s rumem :). Dosli jsme az do visitors centra, ktere je vstupem do parku, ze krereho vede 9 ruznych treku do dzungle a k vodopadum. Bo uz je ale hodne hodin, tak nas strazce parku nabada at jdeme jen kousek a nechce ani vstupne. Stezka zacne byt rychle lemovana obrovskymi bambusy a dzungle oziva zvuky mnoha zvirat, vcetne brouka, co pripomina cirkularku. Pak uz do hajan, dalsi den vyrazime na 2 dny do vnitrozemi do dzungle v jezerni oblasti XY. Uz od vecera mi neni moc dobre a noc travim vic na zachode se svabama a s horeckou nez v posteli. Uff, takhle zle mi uz dlouho nebylo. Nicmene rano beru konskou davku immodia a odvahu a prece jen odjizdim s klukama. Asi 2 hodiny jedeme uz s nasim pruvodcem k jezeru. Jezero je obrovske s hloubkou kolem 90metru. Vzniklo pred 30 lety umele vybudovanim prehrady a zatopenim rozsahle oblasti. Duvodem je vodni elektrarna, ktera dodava energii do Malajsie. Jen samotne napusteni prehrady trvalo 2 roky. Z vody vystupuji vapencove veze az do vyse desitek metru, coz mistu dodava fotogenicky raz a cele mi to tak trochu pripomina vietnamsky Ha Long Bay. Jedeme vice nez hodinu na lodce s dlouhym ocasem (long tail boat) k dnesnimu noclehu - asi 12 velmi jednoduchych chysi postavenych primo na vode. Zakladna je nekolik obrovskych kmenu plovoucich na vode a na nich je nase vesnicka - neuveritelne, ze to je docela stabilni. Immodium prestava pusobit, tak hledam zachod - je tu sipka toilet nekam do dzungle po drevenem "mostiku". Uvnitr je spousty divokych vcel kalibru dobre ziveny srsen. Bezva! Ubytovavame se - kluci odjizdi na pruzkum jeskyne NamTaLoo, ktera se da behem hodiny projit skrz brodenim se potme v podzemni rece a uvnitr ziji netopyri a obri pavouci (hunter spider a scorpion spider). Ja se pripojuji az na vecerni safari. Kha Sok narodni park je starsi nez amazonsky prales a je to posledni misto v Thajsku, ktere je dost rozsahle, aby zde mohli zit i divoke selmy. Ziji zde tygri, leopardi, divoka prasata, medvedi, kobra kralovska, opice atp. Safari je ale trochu zklamani - vidime po hodine patrani jen sovu. Rano je to lepsi - z dzungle se ozyvaji Giboni, na strome pozorujeme male Makaky a dalsi opicky, co chodi ke brehu pit. Co se flory tyce, v Kha Sok roste kvetina s nejvetsim kvetem na svete s prumerem necely metr - ale ted je obdobi sucha a neni sance ji spatrit. Vecer se trochu zvrhnul. Pruvodce je evidentne kalic a kdyz jeden turista vytahnul 3 lahve whiskey, zacal predvadet triky s kartami a sirkami a zakoncil to exovaci stafetou, kdy do jona dostal podle me lahev whiskey behem asi 30 minut. Kazdopadne jonas dobre reprezentoval nasi zemi a patril k nejrychlejsim :). Ja abstinuji , coz je mi vecer lito, ale kdyz rano vidim jona, tak to naopak ocenuji :).Pak uz se vypnul generator, vse zhasnulo a ztichlo - teda krome dzungle a pak do hajan. Dalsi den jsme se vratili do naseho bamboo house, kde jsem se sel jeste koupat k rece a stala se mi predchozi hadovita prihoda. Furt jim jenom ryzi - uz mi to snad i chutna, ale zacina mi byt zase konecne lip. Dalsi den se presuneme na ostrov Ko Samui.