Klasický let s RyanAir do Zadaru, půjčení auta, a hurá do Ražanje. Celá cesta – od domovních dveří až k prahu vily – nám trvala jen 4,5 hodiny. Nepřestává nás fascinovat, jak rychle se dá uniknout k moři. Po příjezdu nás přivítalo příjemné teplo, tak jsme si dali rychlé osvěžující koupání. Večer jsme vyrazili ke kapličce s výhledem na maják a byli odměněni opravdu neuvěřitelným západem slunce. Ticho, barvy a klid – prostě wow.

Dopoledne jsme věnovali práci – přece jen jsme tu i trochu pracovně. Ale odpoledne už patřilo moři. Koupání, pohoda, a další nádherný západ slunce, který nás znovu vytáhl ke kapličce. Večer jsme spustili gril – vepřová panenka na ohni chutná vždycky líp, když voní moře a smích nás tří se nese vzduchem. Navíc dorazila i Radana.

Po snídani v kouzelném Primoštenu jsme si zajeli i na výhled k soše Panny Marie nad městem. Odpoledne pak přišla na řadu naše tradiční výprava podél moře až do Rogoznice – zhruba 12 km pěšky, slunce v zádech, moře po levé ruce, smích a přátelské popichování po cestě. Zpět jsme se svezli Taxi Boatem do Ražanje. A pak to přišlo – první delfíni! Krásné zakončení perfektního dne.

Půjčili jsme si loď u Bene (https://rentaboatbene.hr), i s kapitánem. Jákob – sympaťák – nás vzal do Blue Lagoon na ostrově Drvenik Veli. Absolutní highlight? Místní borec, co přirazil k lodi a míchal nám drinky podle chuti! Dokonce je vidět i na Google Maps: https://maps.app.goo.gl/V24fMJGRjg9QR2fs6! Na oběd jsme zajeli do Trogiru – připlout do toho historického města lodí má úplně jiný rozměr. Odpoledne jsme jeli do zálivu Borovica – ten máme téměř „za kopcem“ od vily – a pak jsme obepluli maják Cliff Mulo. Zastavili jsme se i na ostrově Smokvica Vela. Tenhle ostrov má zvláštní atmosféru – stojí tam opuštěné moderní budovy od maďarské firmy, co nikdy nedostala povolení ke stavbě. Místo působí jako z postapokalyptického filmu, kde se život zastavil v polovině snu.

Pondělí – tedy dopoledne klasicky práce. Ale odpoledne opět koupání a večer jsme vyrazili na náš oblíbený západ slunce ke kapličce. A pak se stalo něco, co nikdo z nás nikdy nezažil – ve vodě asi 200 metrů od břehu jsme uviděli hejno delfínů, jak skákalo nad hladinu! Bylo jich asi 5–7 a chvíli jsme jen stáli v tichém úžasu. Čistá magie přírody.

Ráno už klasika – balení, rozloučení s vilou, poslední pohled na moře… a pak směr Zadar a let zpět do reality.