Cile dne opet nebyly velke, zato nutne. Eiffelovka a vitezny oblouk. Jelikoz to bylo docela daleko a vune metra uz bylo dost, pouzili jsme kola. Ovsem cestovani v parizske doprave s nefungujicimi brzdami bylo dosti stresujici a tak jsme je u eiffelovky zase pekne umistili do stojanu, podekovali jim a zmizeli.
Eiffelovka je takova trochu vetsi petrinska rozhledna. Tak to aspon vypada zezdola. Po vyslapnuti do druheho patra po 700 schodech uz ale bylo videt, ze porovnani s petrinem neni uplne na miste. Na dalsich skoro 1000 schodu uz nas nepustili a tak prisel na radu vytah a hlavne pulhodinova fronta. Nahore to samozrejme byl jeste vetsi mazec a to jak vyhledem tak zase a opet i frontama, ktere se pomerne chaoticky tocili kolem dokola a nebylo uplne jednoduche najit konec, coz nekteri resili tim, ze proste predbihali.
K viteznemu oblouku asi neni moc co dodat - je velkej a zrejme tedy i viteznej.
Zaver dne nam pekne zpestrili velci konkurenti ceskych drah (co se spolehlivosti tyce) a ac jsme na letiste vyjizdeli s velkou rezervou tak po vynucenych prestavkach v polich jsme na zastavku u letsite dorazili na minutu presne. Tedy presne na minutu kdy se zavirala nase odbavovaci prepazka. To me tedy nutilo pouzit beh. Tam se ale objevila mensi komplikace, protoze jak jsme rychle vybehl, ocitl jsem se na spici pelotonu, resiciho behem zrejme podobny problem, coz melo za nasledek, ze jsem v hale, lehce dezorientovan, vybehl prvnimi dvermi, ktere jsem uvidel. Po 50-ti metrech, jsem se pred zdi otocil a bezel zpet, cimz jsem se pro zmenu ocitl zase na chvostu a komplikovane jsem se musel prodirat kupredu. No zkratim to. Prepazka byla nastesti otevrena, slecny byly zrejme znale mistnich pomeru a odbavovali jeste dobrych 10 minut postupne dobihajici lidi. Takze nastesti jsme letadlo stihli.
Na zaver tedy nutno zopakovat - Pariz by byla nadherne mesto, nebyt tam tech Francouzu.